České země ve 13. a na počátku 14. století
V průběhu 13. stol. došlo k rozvoji starého českého státu na základě shluku řady významných událostí. Zejména země v té době bohatly vlivem rozvoje dolování, začala být organizována vnější kolonizace prostřednictvím příchodu a nástupu německých obyvatel. České země dosáhly poprvé a naposledy k moři – k Jadranu a navíc starý český stát prošel nemalým rozmachem duchovním a kulturním.
Německá kolonizace
v souvislosti s českými zeměmi máme namysli příchod německých obyvatel do českých zemí za účelem obsazení pohraničních oblastí, kde se usazovali, káceli lesy a zakládali usedlosti. Byla to práce nutná, záslužná, vyčerpávající – pohraniční oblasti byly plné lesů a oni odvedli civilizační práci. Celý pruh pohraničí českých zemí žil a fungoval na tzv. zákupním právu = emfyteutickém, latinsky lus germanicum. Oblasti severní Moravy, podkrkonoší až ke Svitavám, Krušnohoří, oblast Šumavy a na jihu Moravy až ke Znojmu byla česká země s německým obyvatelstvem. Základní problém se táhne již od středověku – německé obyvatelstvo se nikdy nezřeklo svého mateřského jazyka ani kontaktu se svou mateřskou zemí.
Zemědělství
Zěmědělství v té době bylo organizováno na trojpolním systému - úhor, jař, osetek. Pěstovala se pšenice, ječmen, žito, oves. Hledaly se různé formy zintenzivnění zemědělské výroby. Vytvářely se větší lány, aby se daly lépe obdělávat.
Města
Rozvoj měst a jejich budování šlo mnoha směry:
- byla dále rozvíjena stará města – Praha, Brno, Litoměřice
- vznikala nová města
- povyšováním podhradí na město
- shlukem několika vesnic – České Budějovice
- lokací = zaměřením tzv. na zelené louce, na zeleném drnu. Uprostřed býval kostel nebo věž. Měla svoje hradby a okolí.
U nás se ustavila:
- města královská – Praha, Klatovy – založeny Přemyslem Otakarem II. v r. 1260
- města poddanská (šlechtická) – Horažďovice
- města věnná – Hradec Králové
- města horní – žila na zvláštním principu – zákoník jus regale montanorum.
Města byla vybavena řadou práv – mírové, vařit pivo, obehnat město hradbami, konání trhu.
Česká města přebírala normu z okolní Evropy; magdeburské právo v Litoměřicích, švábské zrcadlo v Praze, vídeňské ve Znojmě a uherské v Hodoníně.
Skladba obyvatelstva:patriciát, představitelé cechů – řemeslníci, městská chudina. V čele měst stál rychtář.
Kolem Kutné hory se rozvíjelo dolování; některé doly postupně zanikaly. Nové doly byly v Sedlci. Těžba měla vliv na rozvoj měny. Nejprve to byly denáry, potom brakteáty a od r. 1300 české groše.
Česká šlechta: v Čechách byli Rožmberkové, Valdekové, páni z Dubé, páni z Lipé; na Moravě páni z Pernštejna a Cimburkové.
Nejvyššími funkcemi byl nejvyšší komoří, purkrabí a nejvyšší sudí. Také se stále více prosazovala funkce písaře.