Kyjevská rus
Byzantská říše svým vlivem a působením vytvořila východní civilizační okruh a byly tomu dány dispozice už při dělbě Svaté říše římské, přičemž východní okruh byzantský byl založ. na řeckém základě a reprezentoval v sobě ideu a universalitu východu. Současně se jevil jako civilizační okruh vlivový, protože jeho misie měly vliv na obl. Velkomoravské říše, Bulharské říše a Kyjevské Rusi.
Kyjevská Rus je státním útvarem, který vznikl v 9. století a to na základě sjednocujícího procesu východního, když dvě střediska na východě vynikla:
- na severu Novgorod
- na jihu Kyjev
V r. 882 v Kyjevě kníže Oleg získal moc a začal zde formovat ranně středověký ruský stát. Oleg byl původem Norman a příslušel mezi Variagy, kteří se sem do Ruska dostali ze severu. Jako první úkol se jevila potřeba upevnit Kyjevskou Rus, a proto v ranných počátcích se dostávají ruští šlechtici do konfliktu s Byzantskou říší. Ale jeho vnuk Svjatoslav už stojí na straně Byzance v boji proti Bulharům.
Základní nábožensko-civilizační roli sehrál kníže Vladimír, který v r. 987 přinesl na Kyjevskou Rus křesťanství, zemi christianizoval a v dějinách ruských sehrál skoro stejnou roli jako kníže Václav v ranně feudálních Čechách.
Největšího rozmachu Kyjevská Rus dosáhla za Jaroslava Moudrého 1019-1054, který režim stabilizoval a upevnil, a to zejména tím, že:
- stanovil nástupnický řád
- jako v jiných evropských zemích vytvořil soustavu hradišť, kde pobývali jeho úředníci a vojenské družiny – podporovali jeho moc = bojaři. Po jeho smrti nastává úpadek moci a vlivu v Kyjevské Rusi a stále více se v kultuře, umění i ve společnosti projevuje vliv Byzance.
Kyjevská Rus se dostala pod nápor svých nepřátel:
- okruh představovali Bulhaři
- Pečeněhové známí také pod jmény Kumáni, Polovci – kočovníci turkotatarského původu, nebezpeční
- Mongolové v čele s Čingischánem – vytvořili stát Zlatá horda, byli útoční bojovníci. Rusové se s Čingischánem střetli v r. 1223 na řece Kalce – prohráli.
Jeho vnuk Batúa v letech 1237-1238 a 1239-1240 znovu ruská vojska porazil, dobyl je a navíc ukončil existenci starého ruského státu, čímž ruský vývoj vzdálil západní Evropě a Rusko se z této východní izolace nedostalo.
Ačkoli byli Rusové obsazeni a úpěli pod Tatary, byly oblasti, které se snažily výrazným způsobem vést odboj a udržovat ruskou národní ideu. Haličské a Novgorodské knížectví zajišťovalo spojení se severní Evropou a německou hanzou, Smolenské položilo základy ke vzniku běloruského národa, Vladimirsko-suzdalské – v čele Alexandr Něvský a vytvořilo si hlavní město z Moskvy. Jeden z jeho vůdců Dmitrij Donský v r. 1380 na Kulikovově poli na březích Donu svedl s Mongoli vítěznou válku. Od tohoto roku se datuje příští stopadesátiletý boj ruského národa o plné obnovení své zaniklé státnosti.