České země na přelomu 10. a 11. století

Přelom 10. a 11. století je zlomová doba ve vývoji českého státu, protože český stát se ze skromného území stává vážným subjektem evropské politiky. Zařazuje se do rodiny evropských států. Bylo to v důsledku vlády panovníků jako je Břetislav a v důsledku duchovního úsilí a pastorační činnosti biskupa Vojtěcha.

Následníkem Boleslava I. se stává Boleslav II. 973 – 999. Již na počátku jeho vlády je papežským rozhodnutím v r. 973 ustaveno pražské biskupství. První biskup je ale vysvěcen až v r. 976, stal se jím Sas Dětmar. V r. 982 je Dětmar vystřídán Slavníkovcem Vojtěchem, zároveň je druhým pražským biskupem. V Praze zahajuje novou etapu christianizace země, bojuje proti pohanským tradicím – bohům, bůžkům apod. V Praze proti němu vznikne odpor a dojde to tak daleko, že Vojtěch v r. 988 odejde do Itálie – na Monte Casino a Aventino v Římě. Z Prahy je ale vyzván k návratu, dokonce za ním přijde jeho vychovatel, starý kněz Radla. V r. 993 tak Vojtěch učiní a přivede s sebou skupinu benediktýnů. Ti v Praze založili benediktýnský řád. Vojtěch v r. 994 znovu opouští Prahu, jako misionář jde do Prus, v r. 997 je zabit. Na cestách Evropou se setkal s Boleslavem Chrabrým a Štěpánem Uherským, pozici Čech velmi zviditelnil. Boleslav II. v r. 990 ztrácí Slezsko. Když v r. 999 předává zemi svému nástupci Boleslavu III., je již oslabena. Za krátké vlády Boleslava III. 999 – 1003 dochází k dalšímu prohlubování vnitřního oslabování. Ztrácí krakovsko a české země slábnou i tím, že v Polsku a Uhersku byla založena arcibiskupství.

V letech 1003 – 1004 zde vznikne Česko – polská říše. Na krátkou dobu tak ztrácíme samostatnost. Ani naši další panovníci nejsou silnými vůdci. Jaromír 1004 – 1012 zápasí s neurovnaností v zemi, dochází ke konfliktům mezi šlechtici a k zahraničním tlakům. Oldřich (manžel Boženy) – v r. 1019 se mu podaří natrvalo připojit Moravu.

Silná panovnická éra nastává v letech 1035 – 1055, kdy vládne kníže Břetislav. Vedle Vojtěcha se nejvíce zasloužil o zviditelnění země. Měl pro to i vhodné podmínky. Po smrti Boleslava Chrabrého a Štěpána Uherského provádí v r. 1039 výpravu do Polska, na čas získá Slezsko a přiveze Vojtěchovy ostatky z Hnězdna do Prahy. Neúspěch slaví v tom, že se mu zde nepodařilo zřídit arcibiskupství. V r. 1040 u Bludku poblíž Kdyně poráží císařská vojska, ale o rok později se už neubrání tomu, aby nezačlenil české země do Svaté říše římské. Podílí se na Jindřichově výpravě na Slovensko – domnívá se, že jejím prostřednictvím by mohl získat východní oblasti bývalé Velké Moravy – Pováží a Nitru.

V r. 1054 ztrácí Slezsko. Teritoriální vymezení s malými úpravami vydrželo až do dob současných. Měl čtyři syny, mezi tři z nich rozdělil Moravu, Brněnsko a Olomoucko; Jaromír se měl stát biskupem.