Vzdělanost

Vzdělanost a kultura tvoří důležitou stránku ranného středověku, protože ranný středověk při uplatňování duchovního principu musel dbát na vzdělání a duchovní orientaci lidí. Ve srovnání se starověkem byli lidé více vzdáleni kulturním vlivům, ale přesto se kultura začíná rodit.

Vzdělanost

východiskem byla Bible a její četba, výklad i ztotožnění s ní. Duchovními otci této tendence = patristiky byli Řek Origenes a Říman Tertullianus. Hlavním nositel patristických záměrů byl sv. Augustin – autor spisků O státě Božím a Vyznání – realitu světa rozděluje na část nebeskou a pozemskou, tím překonává starověk a směřuje ke středověkému pojetí života, lidské snažení chápe jako směřování člověka k nebesům.

Školství

sedmero učení – první část je trivium – učila se gramatika, rétorika a logika = dialektika, výchozím činitelem byla gramatika, domnívali se, že právě to vede k logickému myšlení. Druhá část je kvadridium – aritmetika, geometrie, astronomie, hudba.

Později vzniká vyšší typ vzdělání – university společenství magistrů = lidí vzdělaných.

V souvislosti s učením a vzděláním jsou zakládány knihovny, stánky knižní kultury a mediální zařízení pro studium a poznávání.

V době ranně středověkého vzdělání se hlavní úsilí odehrávalo v klášterech a při kostelech, protože byly obsazeny vzdělanými kněžími – jediní byli schopni vzdělávat a do společenského světa přinášet osvětu na duchovních principech.

Kultura

Kultura také vycházela z kruhů kněžských a z jejich řádů, především se opírala o dvojí řádovou linii:

• benediktýni – postaven na dvojhodnotě modlitby a práce.
• augustiniáni – vycházel z dvojpólu modlitby a přemýšlení = ze snah spiritualistických a modlitby.

Prvním kulturním nástrojem byly knihovny – navázaly na antickou tradici. Začala se rozvíjet knižní kultura = iluminace – zobrazování, často mu chyběla perspektiva a nedocházelo k odlišování obličejových částí ženských a mužských.

V ranném středověku se rodí také počátky literatury – eposy, hrdinské eposy; Písně o Nibelunzích – u Němců, Slovo o pluku Igorově, Byliny – u Slovanů.

Kolem r. 1000 se objevuje románský sloh buď v podobě rotund nebo bazilik. Typickými znaky byla masivnost, silné zdi, kruhovitý oblouk oken a dveří.

Nejvýznamnější památky: rotunda na Řípu,ve Znojmě, ale i další – Albrechtický kostel. Z počátku centristické chrámy v době bazilik jsou stavěny do kříže, tím se liší od centristicky postavených chrámů a památek. Ranná evropská kultura se zrodila ze 2 východisek: částečně se odráží vliv řecko-římský – klasická linie; duchovní podobenství jí dává tradice izraelsko-křesťanská. Ideou ranně středověké kultury nejsou bůžkové a Olymp, ale existence Boha a jeho universalita, která ji ovlivnila a dávala té kultuře pravý duchovně umělecký a duchovně estetický smysl a význam.